FAQ
Otázky & odpovědi
Vše, co potřebujete vědět před, během i po vysoušení.
1) Rozpoznání problému
Jak poznám, že mám problém s vlhkostí a potřebuji vysoušení?
Varovné signály jsou rosící se okna (zejména v zimě), zatuchlý zápach, odlupující se omítka nebo tapety, viditelné mapy vlhkosti na stěnách a samozřejmě plíseň. Pozor: vlhkost ve zdivu nemusí být vždy viditelná. Po havárii vody nebo zatečení se voda často dostane do konstrukce (pod plovoucí podlahu, do izolace), kde zůstává skrytá. Proto po každé havárii doporučujeme profesionální měření vlhkoměrem, případně termokamerou, která odhalí i skryté mokré plochy.
Více o typických situacích najdete v sekci Jakou situaci řešíte?
Jaké jsou nejčastější příčiny vlhkosti v domě?
Příčiny vlhkosti můžeme rozdělit do několika kategorií:
- Havárie a jednorázové události: prasklé potrubí, vyteklá pračka/myčka, zatečení střechou, ucpaný odtok, povodně. Tady je příčina jasná a po opravě a vysušení problém končí. Více na stránce Vytopený byt po havárii vody.
- Stavební vlhkost: novostavby obsahují stovky litrů vody v betonu, omítkách a potěrech. Bez dostatečného vyschnutí (přirozeně měsíce, s vysoušením týdny) se vlhkost projeví kondenzací, rosením oken, plísněmi. Podrobnosti na stránce Novostavba nechce vyschnout.
- Kondenzace: vzniká, když teplý vlhký vzduch narazí na chladný povrch (okna, tepelné mosty, vnější zdi). Typické v koupelnách, kuchyních, ložnicích. Řešení: správné větrání + zateplení problémových míst. Více na Kondenzace vlhkosti na stěnách a oknech.
- Vzlínající vlhkost: u starších budov bez izolace základů voda vzlíná ze země do zdiva. Projevuje se „mapami“ v dolní části stěn, opadávající omítkou. Řešení je komplexnější: injektáž, sanační omítky, případně odvětrávané podlahy. Viz Vlhkost ve zdivu bez zjevné příčiny.
- Zatékání: vadná střecha, prasklé okapy, netěsnosti okolo oken, chybějící oplechování. Dokud se neopraví příčina, vysoušení nepomůže. Více na Zatečení střechou nebo terasou.
Kdy potřebuji termovizní měření?
Termokamera (termovize) zobrazuje povrchové teploty a odhalí místa, kde uniká teplo nebo kde se nachází vlhkost. Hodí se zejména při hledání skrytých úniků vody (mokrá izolace za obkladem), diagnostice tepelných mostů u zateplených budov, kontrole podlahového topení nebo při posuzování rosení a kondenzace. Termovizi nabízíme jako samostatnou službu i jako součást komplexní diagnostiky před vysoušením.
Pokud řešíte kondenzaci na stěnách a oknech, termovize je často první krok k nalezení příčiny.
Jaká jsou rizika, pokud vysoušení neprovedu nebo odložím?
Hlavní rizika jsou plísně, poškození konstrukce a ztráta nároku na pojistné plnění. Plísně se začínají tvořit už při vlhkosti vzduchu nad 70 % a to během dnů, ne týdnů. Dlouhodobá vlhkost ve zdivu vede k degradaci omítek, korozi výztuže v betonu a rozpadu dřevěných prvků. U podlah hrozí bobtnání, deformace a trvalé poškození.
A z pojišťovacího hlediska: pokud nepodniknete přiměřené kroky k minimalizaci škody, může pojišťovna krátit plnění. Čím dříve začnete vysoušet, tím menší škody a nižší náklady.
Více o plísních: Plíseň v bytě.
2) Jak vysoušení funguje
Jak probíhá spolupráce od prvního kontaktu?
- Úvodní konzultace (telefon nebo e-mail): popíšete situaci, ozveme se vám zpravidla do 24 hodin a domluvíme termín výjezdu.
- Výjezd a měření: technik změří vlhkost (vlhkoměrem, případně CM sondou), u složitějších případů použijeme termokameru. Určíme rozsah poškození.
- Návrh řešení a cenová nabídka: vysvětlíme postup, odhadneme dobu vysoušení, připravíme nabídku (u pojistných událostí i podklady pro pojišťovnu).
- Instalace techniky: přivezeme a zapojíme vysoušeče, nastavíme optimální režim.
- Průběžná kontrola: pravidelně měříme vlhkost a upravujeme postup podle aktuálního stavu.
- Závěrečné měření a protokol: po dosažení požadovaných hodnot vystavíme protokol o vysušení.
Informace o výpočtu ceny najdete na stránce Cena. Chcete se rovnou domluvit? Kontaktujte nás.
Jaký je rozdíl mezi odvlhčovačem a profesionálním vysoušením?
Běžný odvlhčovač snižuje vlhkost vzduchu v místnosti a hodí se pro udržování komfortního prostředí nebo drobné problémy. Profesionální vysoušení je něco jiného: používáme výkonné kondenzační i adsorpční vysoušeče v kombinaci s turbínami (ventilátory), které aktivně vytahují vlhkost z konstrukce ze zdiva, betonu, izolace. Cílíme na vysušení samotného materiálu, ne jen vzduchu.
U havárie vody nebo novostavby je to zásadní rozdíl. Bez profesionálního přístupu může vlhkost zůstat uvnitř konstrukce měsíce i roky.
Proč si nevystačím s odvlhčovačem z obchodu?
Domácí odvlhčovače (3–20 litrů/den) jsou dimenzované na udržování komfortní vlhkosti vzduchu, ne na vysoušení stavebních konstrukcí. Po havárii vody potřebujete stroj, který vytáhne desítky litrů denně a dokáže pracovat kontinuálně týdny.
Navíc samotný odvlhčovač nestačí. Efektivní vysoušení vyžaduje kombinaci s ventilátory (turbínami), které zajistí cirkulaci vzduchu a urychlí odpařování z povrchu zdiva. A v neposlední řadě: bez profesionálního měření nevíte, jestli je konstrukce opravdu suchá, nebo jen povrchově oschlá.
Podívejte se na naše služby vysoušení.
Jaké technologie a vybavení používáme?
Používáme profesionální kondenzační vysoušeče (pro běžné teploty 15–35 °C), adsorpční vysoušeče (pro nízké teploty a hloubkové vysoušení), axiální ventilátory/turbíny (pro cirkulaci vzduchu a urychlení odpařování) a infračervené topné panely (pro hloubkové prohřívání silného zdiva).
K diagnostice máme kapacitní a odporové vlhkoměry, CM soupravu pro měření zbytkové vlhkosti, termokameru pro odhalení skrytých mokrých míst a termohydrograf pro dlouhodobý záznam klimatu v místnosti.
Konkrétní kombinaci techniky volíme podle situace. Každá zakázka je jiná. Přehled našich služeb najdete v sekci Služby.
Má smysl větrat místo použití vysoušeče?
Větráním vlhkost ze zdiva nedostanete. Pokud otevřete okna, snížíte vlhkost vzduchu v místnosti, ale jakmile zavřete, vlhkost z mokré konstrukce se znovu odpaří a vzduch se opět nasytí. Experimenty ukazují, že po 2 hodinách od zavření oken se vlhkost vrátí prakticky na původní hodnoty.
Navíc v létě je venkovní vzduch často vlhký (60–80 %), takže si větráním vlhkost spíše natáhnete dovnitř. Větrání pomáhá jen jako doplněk: krátkodobě odvětrat a pak nechat pracovat vysoušeč.
3) Praktické otázky během vysoušení
Jak dlouho trvá profesionální vysoušení?
Záleží na rozsahu a typu konstrukce:
- Po havárii vody: Menší zatečení (koupelna, kuchyň) typicky 5–14 dní. Rozsáhlejší havárie s promočenou izolací podlahy 3–6 týdnů. Více na Vysoušení po havárii vody.
- Novostavby: Hrubá stavba před omítkami potřebuje vysychat přirozeně několik měsíců. My tento proces urychlíme na týdny. Před pokládkou podlah počítejte s 2–4 týdny intenzivního vysoušení v závislosti na tloušťce potěru. Více na Vysoušení novostaveb a rekonstrukcí.
- Staré zdivo: Silné cihlové zdi mohou vyžadovat i několik měsíců hloubkového prohřívání.
Přesný odhad vám dáme po úvodním měření vlhkosti.
Můžu v bytě normálně bydlet během vysoušení?
Ano, ve většině případů ano. Vysoušeče jsou sice slyšet (hlučnost srovnatelná s pračkou), ale dají se umístit tak, aby nerušily spánek. Třeba přes den vysoušíte intenzivněji a na noc snížíte výkon.
U menších havárií v jedné místnosti život běží téměř normálně. U rozsáhlých havárií s vytržením podlah doporučujeme dočasné vystěhování, ale to je spíš kvůli stavebnímu nepořádku než samotnému vysoušení.
Jak často musím být na místě během vysoušení?
Nemusíte být doma vůbec. Vysoušeče pracují autonomně. Stačí je zapojit do elektřiny a nechat běžet. U profesionálních přístrojů s hadicí odváděnou do odpadu není třeba ani vylévat nádrž.
My provádíme pravidelné kontroly: přijedeme, změříme aktuální vlhkost, případně upravíme rozmístění techniky. Vy můžete normálně chodit do práce. Doporučujeme jen občas zkontrolovat, že přístroj běží (svítí kontrolka), a neotvírat zbytečně okna.
Jak často se musí vyprazdňovat nádrž u vysoušeče?
U profesionálního vysoušení tuto starost nemáte. Přístroje napojujeme na odtokovou hadici svedenou do odpadu (umyvadlo, vana, podlahová vpusť). Voda odtéká průběžně a vy nemusíte nic vylévat.
Pokud by z nějakého důvodu odtok nešel zajistit, má vysoušeč pojistku: při plné nádrži se automaticky vypne. Při intenzivním vysoušení může přístroj vytáhnout 20–50 litrů denně, takže bez hadice byste nádrž vylévali každých pár hodin. Proto vždy preferujeme kontinuální odvod.
Musím kvůli vysoušení demontovat podlahy nebo měnit polystyren?
Záleží na rozsahu a typu poškození. U menších havárií (např. vyteklá pračka) často stačí vysoušet přes technologické otvory nebo spáry. Podlahu nemusíte bourat. U rozsáhlejších havárií, kdy se voda dostala pod plovoucí podlahu do izolace, je někdy nutné podlahu částečně nebo úplně odstranit, aby se vlhkost dostala ven. Polystyren (EPS) sám o sobě vodu nepřijímá, ale voda se drží v mezerách mezi deskami a pod nimi.
Rozhodnutí, zda demontovat, děláme na základě měření. Pokud vlhkost klesá uspokojivě, bourat nemusíme. Pokud stagnuje, je demontáž nutná. Zbytečné bourání vám nebudeme doporučovat.
Pokud je nutné vysoušet pod izolací bez kompletní demontáže, používáme technologii tlakového vysoušení. Do potěru se vyvrtají otvory (průměr cca 5 cm, vzdálenost 2–2,5 m), kterými se vhání suchý vzduch. Ten prochází pod izolací a vlhkost odvádí přes dilatační spáry u stěn. Tímto způsobem lze zachránit podlahu i podlahové topení bez totální demolice.
Více o vysoušení podlah: Vysoušení podlahových konstrukcí
Je vysoušení bezpečné pro zdraví?
Ano. Profesionální vysoušeče jsou běžné elektrospotřebiče bez škodlivých emisí. V podstatě fungují jako klimatizace nebo lednice (kondenzační princip). Nevytvářejí žádné chemikálie ani záření.
Naopak: vysoušení je z hlediska zdraví žádoucí, protože snižuje riziko vzniku plísní, které jsou skutečným zdravotním rizikem (alergie, dýchací potíže). Jediné, na co si dát pozor, je hlučnost (běžný provozní hluk) a zvýšená teplota vzduchu u některých typů vysoušečů. Ale nic, co by bylo nebezpečné.
4) Měření vlhkosti a normy
Jaká je norma vlhkosti pro pokládku podlah?
Pro plovoucí podlahy a dlažbu na anhydritový potěr platí norma ČSN 74 4505. Maximální přípustná vlhkost je 0,5 % CM (měřeno karbidovou metodou). U cementového potěru je limit 2,0 % CM. Pro dřevěné podlahy jsou požadavky ještě přísnější.
Důležité: povrchové měření vlhkoměrem nestačí. Norma vyžaduje měření CM metodou, které provádíme přímo na místě.
Pokud nemůžete pokládat podlahy kvůli vlhkosti, ozvěte se nám.
Co je CM metoda měření vlhkosti?
CM metoda (karbidová metoda) je normou předepsaný způsob měření zbytkové vlhkosti v potěrech a betonech. Z podlahy se odebere vzorek materiálu, rozdrtí se a smíchá s karbidem vápníku v tlakové nádobě. Vznikající plyn vytváří tlak, který odpovídá obsahu vody ve vzorku. Výsledek se udává v hmotnostních procentech (% CM).
Na rozdíl od povrchových vlhkoměrů měří CM metoda skutečnou vlhkost uvnitř materiálu. Proto ji vyžadují výrobci podlah i pojišťovny jako průkazný doklad o vysušení.
Co je to hmotnostní vlhkost?
Hmotnostní vlhkost vyjadřuje, kolik procent hmotnosti materiálu tvoří voda. Například 3 % hmotnostní vlhkosti znamená, že ve 100 kg betonu jsou 3 kg vody.
Tento údaj je klíčový pro posouzení stavu konstrukce. Relativní vlhkost vzduchu (ta, co ukazují běžné vlhkoměry) může být zavádějící, protože se mění podle teploty. Hmotnostní vlhkost naproti tomu jednoznačně říká, kolik vody je v materiálu a zda je bezpečné pokládat podlahu nebo provádět další práce.
Jak poznám, že je stavba opravdu suchá?
Povrch může být na dotek suchý, ale uvnitř konstrukce stále zůstává vlhkost. Proto se nespoléháme na pocit ani na běžné vlhkoměry (ty měří jen povrch nebo relativní vlhkost vzduchu).
Spolehlivé metody:
- CM měření: odebereme vzorek z hloubky potěru/betonu a změříme skutečnou hmotnostní vlhkost. Pro podlahy je to normou předepsaná metoda.
- Hloubkové sondy: měříme vlhkost v různých hloubkách zdiva.
- Srovnávací měření v čase: pokud hodnoty několik dní po sobě stagnují na nízkých číslech, konstrukce je suchá.
Po ukončení vysoušení vystavíme protokol s naměřenými hodnotami. Ten slouží jako doklad pro vás, pro pojišťovnu i pro řemeslníky, kteří budou pokládat podlahu.
5) Cena, pojištění a prevence
Kolik stojí elektrická energie při vysoušení?
Profesionální kondenzační vysoušeč má příkon cca 0,5–1,5 kW. Při nepřetržitém provozu (24 hodin) to znamená spotřebu 12–36 kWh denně. Při ceně elektřiny kolem 5 Kč/kWh vychází denní náklad na jeden přístroj přibližně na 60–180 Kč. U rozsáhlejších zakázek používáme více přístrojů současně. Dobrou zprávou je, že při pojistné události hradí náklady na elektřinu pojišťovna. A my vám připravíme podklady pro uplatnění.
Více informací o výpočtu ceny: Cena
Tip: Potvrzení o spotřebě energie při vysoušení můžete předložit své energetické společnosti jako doklad mimořádného navýšení spotřeby. Zohlední to při výpočtu záloh na další rok.
Uhradí vysoušení pojišťovna?
Pokud máte pojištění domácnosti nebo nemovitosti zahrnující škody vodou, pak ano. Jsme smluvními partnery pojišťoven Kooperativa a ČPP, takže proces dobře známe. Pomůžeme vám s dokumentací škody, vystavíme protokol o měření vlhkosti před a po vysoušení, a dodáme kompletní podklady pro likvidátora. U ostatních pojišťoven postupujeme stejně. Obvykle bez problémů proplatí jak samotné vysoušení, tak spotřebu energie.
Kontaktujte nás a poradíme vám s pojistnou událostí.
Může se vlhkost vrátit po ukončení vysoušení? (souvisí s reklamací/zárukou)
Pokud je vysoušení provedeno důkladně a odstraní se příčina vlhkosti (např. opraví se prasklé potrubí, zatmelí se střecha), vlhkost by se vracet neměla. Problém nastává, když se vysuší jen povrch, ale jádro konstrukce zůstane mokré. Pak vlhkost postupně migruje zpět. Proto měříme vlhkost v hloubce (CM metodou) a vysoušení ukončujeme až po dosažení normových hodnot v celém průřezu materiálu.
Vystavujeme protokol, který je zárukou pro vás i pro řemeslníky, kteří budou pokládat podlahu.
Jak správně větrat, abych předešel vlhkosti?
Zásada je: krátce, intenzivně, často. Ideální je tzv. průvanové větrání. Otevřete okna na protilehlých stranách bytu na 5–10 minut a vytvoříte průvan, který vymění vzduch. Toto opakujte 3–4× denně, zejména ráno po probuzení (přes noc se nahromadí vlhkost z dýchání), po sprchování a po vaření.
Co nefunguje: Neustále pootevřené okno na ventilačku. Tím si v zimě ochlazujete stěny kolem okna (riziko kondenzace a plísní) a ztrácíte teplo, aniž byste efektivně větrali.
Kdy větrat nestačí: Pokud máte havárii vody nebo stavební vlhkost, větrání problém nevyřeší. Vlhkost z konstrukce se odpařuje rychleji, než ji odvětráte. Tam je potřeba vysoušeč.
Jak předejít plísním a vlhkosti do budoucna?
Klíčem je kombinace správného větrání a kontroly zdrojů vlhkosti. Větrejte krátce a intenzivně (5–10 minut průvanem) několikrát denně, zejména po sprchování, vaření a sušení prádla. Nesušte prádlo v nevětraných místnostech. V koupelně používejte ventilátor.
Udržujte rovnoměrnou teplotu v celém bytě. Chladné nevytápěné místnosti jsou náchylné ke kondenzaci. Po jakékoli havárii vody nebo zatečení nechte situaci zkontrolovat. Skrytá vlhkost je častý zdroj plísní, které se objeví až za měsíce.
Vysoušíte i po povodních a záplavách?
Ano. Po povodních je rychlost zásahu klíčová. Čím dříve začnete vysoušet, tím menší škody. Kromě samotného vysoušení je ale potřeba počítat i s kontaminací (bahno, splašky), takže postup zahrnuje nejdřív vyčištění a dezinfekci, pak teprve vysoušení. Víme, že u silně promočeného zdiva může vysoušení trvat měsíce, a umíme nastavit realistická očekávání.
Více na stránce Povodeň nebo záplava.
Ozvěte se nám
Řešíte vlhkost a potřebujete se poradit?
Zavolejte nám. Probereme vaši situaci, řekneme, zda a jak má smysl vysoušení řešit a co by byl další krok. Bez závazků, rozhodnutí je vždy na vás.
